Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Brněnská Drbna

Vitamínové přípravky: čím více, tím lépe?

pátek, 8. února 2019, 07:00

S nachlazením, rýmou či virózou se v zimním období setká téměř každý. Mnozí spatřují preventivní opatření ve vitamínech a sahají buď po ovoci, nebo po volně prodejných vitamínových přípravcích. Kolik vitamínů tyto preparáty vlastně obsahují? Lze se jimi předávkovat? A zkoumali jste někdy, zda obsahují nevítaná éčka?

Vitamíny hrají zásadní roli v metabolismu i v imunitním systému. Denně je získáváme z mnoha zdrojů, porci vitamínů dodávají třeba brambory, ořechy, rostlinné oleje, maso a ryby.

Užívání suplementů má smysl v případech, kdy lidé trpí chronickým nedostatkem určitého vitamínu nebo minerálu v důsledku nemoci. Například celiakie je spojena s nedostatkem vitamínů A a D. Vitamín B12 zase pomáhá při léčbě chudokrevnosti. Vědecké studie se však shodují, že pro zdravého člověka, který jí vyváženou a pestrou stravu, je přirozený příjem dostatečný.

Některé vitamínové přípravky dávají člověku i 10x víc, než potřebuje

dTest porovnal etikety 33 různých vitamínových přípravků a zjistil, že většina z nich zajišťuje minimálně 100 % doporučeného denního příjmu vitamínů. Výjimku představují některé multivitamínové směsi. Ostatní přípravky dávají zdravému člověku více, než potřebuje. „Výjimkou nejsou trojnásobné dávky, v několika případech šlo dokonce o více než desetinásobky. Například Sanofi B-Komplex forte nabízí 1364 % doporučeného denního příjmu vitamínu B1,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

„Čím více vitamínů, tím lépe" neplatí

„Nelze obecně říci, že čím více vitamínů, tím lépe. Už vůbec to neplatí při každodenním užívání doplňků. Pokud na ně spoléháte, pokuste se ohlídat, kolik vitamínů denně přijmete. Procentuální pokrytí denního příjmu najdete v tabulce výživových hodnot daného produktu," dodala.

Přehnaně vysoké dávky vitamínů nepomáhají, někdy právě naopak

Přehnaně vysoké denní dávky vitamínů – tří, čtyř a vícenásobné – nemají příliš velký smysl. Tělo dokáže využít jen omezené množství, u některých vitamínů navíc při dlouhodobém vysokém příjmu hrozí riziko hypervitaminózy, tedy předávkování. Nejzávažnější je situace v případě látek rozpustných v tucích, zejména vitamínů A a D. Tělo totiž tyto sloučeniny nedokáže jednoduše vyloučit, a proto se v něm hromadí.

Nadměrné množství vitamínu D se projevuje zažívacími potížemi, bolestmi hlavy, zmateností, křečemi, či srdeční arytmií. V případě retinolu (vitamín A) mohou být nežádoucí účinky jak mírné – únava, apatie, bolesti hlavy či zvracení, tak závažnější – zvětšení jater, případně zástava tělesného růstu. Zvlášť nebezpečné je předávkování retinolem u těhotných žen, může totiž poškodit vývoj plodu.

U vitamínů rozpustných ve vodě nejsou následky nadměrného příjmu tak závažné, protože je tělo dokáže vyloučit. Znamená to však zvýšenou zátěž pro ledviny. Problémy způsobuje přemíra některých vitamínů skupiny B. Nadbytek niacinu vede k poruchám jater, přemíra pyridoxinu (B6) se zase projevuje neurologickými potížemi.

Přípravky někdy obsahují náhradní barviva

Vlastní účinné látky tvoří pouze menší část tabletky vitamínových přípravků. Zbytek reprezentují plnidla, regulátory kyselosti a další přídatné látky. Řada výrobků obsahuje náhradní sladidla, například aspartam, cyklamát, sacharin nebo sukralózu. „Narazili jsme i na azobarviva. Ta se používají k vytvoření výrazně sytých odstínů a bývají dávána do souvislosti s hyperaktivitou u dětí. Obsahuje je léčivý přípravek Celaskon Červený pomeranč. Bohužel coby léčivo nemusí na rozdíl od potravin deklarovat složení na obalu a zákazník se o přítomnosti azobarviva dozví až v příbalovém letáku,“ konstatuje Hana Hoffmannová.

Většina volně prodejných vitamínových přípravků ovšem patří mezi doplňky stravy. „To znamená, že podléhají běžným potravinářským předpisům a nemusejí podstupovat klinické studie účinnosti jako léky. Stačí, když obsahují vše, co deklarují na obalech,“ vysvětluje Hoffmannová.

Foto pixabay.com | Zdroj dTest

Štítky dtest, vitamín, zima, léky, prevence

O čem píše Drbna.cz

Nejhorší byla Bangladéš. Chtěl bych žít půl roku na Sibiři, říká Tomáš Vaňourek z projektu Zikmund100Nejhorší byla Bangladéš. Chtěl bych žít půl roku na Sibiři, říká Tomáš Vaňourek z projektu Zikmund100

Nejhorší byla Bangladéš. Chtěl bych žít půl roku na Sibiři, říká Tomáš Vaňourek z projektu Zikmund100

neděle, 15. září 2019, 20:21Cestovat po světe je snem mnoha lidí. Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha si tento sen splnili. Díky...

Ropný trh je po útoku v nebezpečné situaci, čeká se zdražení ropyRopný trh je po útoku v nebezpečné situaci, čeká se zdražení ropy

Ropný trh je po útoku v nebezpečné situaci, čeká se zdražení ropy

neděle, 15. září 2019, 13:09Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh...

V Česku loni přibylo leteckých incidentů, ústav řešil 91 nehodV Česku loni přibylo leteckých incidentů, ústav řešil 91 nehod

V Česku loni přibylo leteckých incidentů, ústav řešil 91 nehod

neděle, 15. září 2019, 07:51Leteckých incidentů v Česku přibývá, loni bylo nahlášeno 91 nehod, což je meziročně o 19 více. O...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o