Brněnská stanice je součástí větší sítě, stanice jsou i v dalších typech ekosystémů na území České republiky, například ve smrkovém, bukovém, lužním lese, agroekosystému, na louce nebo v mokřadu.

"Brněnská stanice nám doplní mozaiku," uvedl Marian Pavelka z Centra výzkumu globální změny AV ČR. Brno vybrali odborníci z několika důvodů. "Brno je druhé největší město v republice, města proto slušně reprezentuje. Není také tak extrémně znečištěné jako například Ostravsko. Na druhou stranu nejde o maloměsto, kde by se měření tak neprojevila," uvedl Pavelka.

Výhodou je podle něj i spolupráce s brněnskou hvězdárnou, kam chodí ročně desetitisíce lidí. Může to tak přispět k popularizaci tématu. Lidé výsledky průběžně uvidí na monitoru v prostoru hvězdárny. Dlouhodobá měření budou na webech www.zeremevesmir.cz a www.czechglobe.cz.

"Lidé uvidí čím se zabýváme, jakým způsobem měříme toky skleníkových plynů, jakou to má souvislost s měnícím se klimatem, co centrum výzkumu podniká a zkoumá," uvedl Pavelka. Konečným výstupem podle něj budou modely chování ekosystémů ve změněném klimatu. "Je to náhled do budoucnosti, konkrétní doporučení jak provozovat ekosystémy v budoucnu, jaké pěstovat plodiny, jaké se dají očekávat problémy z hlediska sucha," uvedl Pavelka.

Výskyt oxidu uhličitého v atmosféře podle expertů vzrůstá od průmyslové revoluce. Tím se zesiluje skleníkový efekt planety a dochází ke změně klimatu. Díky tomu se údajně společnost stává zranitelnější zejména vůči extrémním projevům počasí, jako jsou povodně, vlny veder, sucha nebo bouře.

Zdroj: ČTK
Foto: Hvězdárna a planetárium Brno