Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Brněnská Drbna

FOLKLORNÍ DRBNA: Fašanky, Ostatky aneb Odpusť nám baso

pondělí, 25. února 2019, 19:55

Pradávný zvyk označovaný obecně jako Masopust, na jihovýchodní Moravě pak jako Fašank nebo Ostatky je za dveřmi. Smysl i průběh tohoto zvyku je ve všech regionech stejný. Základem je ostatkový průvod s muzikou, obchůzka domů ve vesnici, typické masky a tance, které mají svoji dávnou symboliku. Večer pak zábava a pochovávání basy poté, co „basa prozradí“ všechny známé, i zdánlivě skryté, hříchy a manýry místní komunity.

Masopustní období začíná svátkem Tří králů a vrcholí v úterý před Škaredou středou. Tou také začíná čtyřicetidenní období předvelikonočního půstu. Název Masopust není odvozen od masa a půstu, ale právě naopak. Masopust znamená: maso pustit. Jde o období zabijaček, uzeného, smažených koblih, pálenky a vína.

Pohanské rituály

Se zvykem, který se zachoval z dob předkřesťanských se katolická církev jen těžko smiřovala. Jeho symbolika se nesla v duchu oslav plodnosti, slunovratu a brzkého očekávání životadárného jara. Oslavy jsou to rozverné, bujaré, nespoutané. Původ masopustu, nebo chcete-li fašaňku – z německého fasching (karneval), je třeba hledat hluboko v dobách pohanských. Už antické saturnálie patřily k nejvýznamnějším svátkům, slaveným v období zimního slunovratu k poctě boha Saturna. Stejnou symboliku nesou karnevaly (carne – maso, vale – odejít) oslavující obnovu přírody při příchodu jara, nebo lodě bláznů (carrus navalis) – chátrající plavidla podivínů, bláznů a vyděděnců, které pluly po řekách Evropy. Skupiny podivínů a pomatenců prosící o jídlo a pití v osadách kolem těchto řek mohly být pradávnými předchůdci pozdějších masopustních obchůzek.

Nejstarší zmínky o masopustu u nás jsou už ze třináctého století, zjevně jde ale o zvyk ještě mnohem starší. Ačkoliv neměl nic společného s liturgií, byl církevnímu kalendáři podřízen právě kvůli proměnlivému datu velikonočních svátků. Ve 20. století se ve vazbě na vymezení pracovních dnů masopustní obchůzky přesunuly na nejbližší sobotu nebo neděli před Škaredou středou.

Tady nám nedali, tady nám dajú

Typická fašaňková obchůzka u nás je bujarou vřavou masek s tancem a muzikou. Chodí se od domu k domu, účastníci jsou hoštěni jídlem a pitím a také hospodářem obdarováni. Rej maškar a veškeré obřadní obchůzky byly původně vyhrazeny pro svobodné mládence a mladé ženaté muže, později však byly zapojeni i další.

Medvěd jako symbol plodnosti a síly

Nejznámější masopustní maskou byla maska medvěda. Tomu se přisuzovaly magické vlastnosti, především plodnost, která se přenášela na hospodyni i celé hospodářství. Medvěd si musel zatančit s každou hospodyní i všemi děvčaty. Vodil ho na vodítku medvědář nebo žid. Celý průvod vedl biřic. Ženy se maskovaly za muže (a jejich nejrůznější profese) a muži naopak oblékali masky žen (nevěsty, matky s dítětem). V průvodu nechybělo množství zvířecích masek (kobyla, kozel…). Jednou z typických masek je také smrt.

Na jihovýchodní Moravě se o fašaňku tančí také mužské šavlové tance zvané Podšable. Symbolika těchto tanců se šavlemi vychází z pradávného vyhánění zlých duchů zimy z osady, symbolizují také sílu a plodnost.

Odpusť baso nám, aj všeckým pošústalým!

Období masopustu se uzavírá taneční zábavou, spojenou s „pochováváním basy“. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy za tklivého nářku zúčastněných ukončuje slavnostní vynesení basy ven ze sálu a „pohřbení“. Doba bujarého veselí tak definitivně skončí a nastává čas půstu.

Fašaňkové obchůzky mají dlouholetou tradici ve Strání na Uherskobrodsku nebo na Horňácku, v nejrůznějších podobách je dnes ale najdete prakticky ve všech vesnicích a městečkách celé jižní Moravy.

Fašaňk letos vychází na první březnový víkend, je nejvyšší čas naplánovat kam vyrazíte! Folklorní Drbna doporučuje vzít si volnější kalhoty v pase a vyrazit raději vlakem.

„Ej, už sa fašank krátí, ej, už sa nenavrátí!
Ej, staré baby lajú, ej, že sa nevydajú!“


Rubrika Folklorní Drbna vzniká ve spolupráci s agenturou Taktiq communications.

Napsal(a) Folklorní Drbna | Foto Marek Svoboda, František Gajovský

Štítky folklorní drbna, fašank, masopust

O čem píše Drbna.cz

Největší zájem o eurovolby byl podle všeho v PrazeNejvětší zájem o eurovolby byl podle všeho v Praze

Největší zájem o eurovolby byl podle všeho v Praze

Dnes, 14:06Zájem lidí o výběr kandidátů do Evropského parlamentu nebyl ani dnes dopoledne velký. Volební účast...

Hodiny na Černé věži v Budějcích po čtyřiceti letech září novotou. Speciální barvu vybírali památkářiHodiny na Černé věži v Budějcích po čtyřiceti letech září novotou. Speciální barvu vybírali památkáři

Hodiny na Černé věži v Budějcích po čtyřiceti letech září novotou. Speciální barvu vybírali památkáři

Dnes, 10:17Jako nové teď vypadají hodiny na Černé věži. Po čtyřiceti letech totiž dostaly nový nátěr. Na...

Předmanželská smlouva? Ochrana před zchudnutímPředmanželská smlouva? Ochrana před zchudnutím

Předmanželská smlouva? Ochrana před zchudnutím

Dnes, 09:31Zhruba každé druhé manželství končí rozvodem. Je proto dobré myslet dopředu a zbytečným sporům o...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o