Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Brněnská Drbna

FOLKLORNÍ DRBNA: Kde se vzal cimbál?

úterý, 25. září 2018, 19:59

Cimbálové muziky na Slovácku, ale taky Slovensku nebo v Maďarsku, jsou mylně považovány za jednu z nejstarších a nejtradičnějších forem lidové hudby. Cimbál v podobě, jak jej známe dnes, je součástí lidových muzik poměrně krátkou dobu. A světe div se, za tento krásný nástroj vděčíme jednomu Moravákovi a jednomu Slovákovi.

Všechno je z Číny, ale cimbál ne!

Cimbál patří skutečně k nejstarším hudebním nástrojům. Jeho vyobrazení najdeme na starých íránských a asyrských reliéfech. Nástroj pocházející z perské oblasti měl však k našemu cimbálu hodně daleko. Nazývejme jej tedy raději santur, který kromě zmíněné oblasti nacházíme taky v kultuře kavkazských národů a nejblíže k nám na západě Řecka.

V té době šlo o malý a lehký nástroj lichoběžníkového tvaru s příčně nataženými strunami. Rozezníval se dřevěnými tyčinkami nebo nehty. Tento nástroj se do Evropy dostal pravděpodobně prostřednictvím arabských obchodníků a vyskytoval se prakticky po celém kontinentu. Z venkovského prostředí se objevují zprávy o cimbálu od poloviny 15. století, a to v Čechách, stejně jako na Moravě a ve Slezsku.

Od poloviny 19. století si získávaly velkou oblibu žesťové nástroje a muzik s cimbálem ubývalo. Staly se naráz výrazem hudby starého světa – módní a reprezentativní čas cimbálu pominul. Dožíval na okraji hudebního života venkova, v krajích nevýrazné hospodářské prosperity. Na sklonku 19. století ho vlastivědní spisovatelé uvádějí jako nástroj ještě pamatovaný nebo dávno minulý. Poslední vzkříšení moravského cimbálu způsobila Národopisná výstava českoslovanská v Praze v roce 1895. Po ní ale z lidového instrumentáře vymizel.

Cimbál, jak ho známe, má na svědomí Moravák

O současný vzhled cimbálu se zasloužil především Josef Schunda, narozený 1818 v Dubecku na Moravě. Vybavil nástroj tlumiči a větším tónovým rozsahem, opěrnými nohami a pedálem. Cimbál se stal zvučnějším a masivnějším. Vedle firmy Schunda nejslavnější cimbálovou dílnu reprezentuje ve 20. století rodina Bohák. Její zakladatel Lajos Bohák se narodil 6. 8. 1870 v obci Kvetná na Slovensku. Roku 1889 odešel spolu s otcem do Budapešti, kde založil dodnes známou cimbálovou dílnu. Uznání si Lajos Bohák získal až roku 1896 u příležitosti výstavy, na které představil svůj koncertní bílý cimbál.

Ten se brzy se stal nástrojem maďarských cikánských kavárenských kapel. Od nich se šířil do celé Evropy a z ní se prostřednictvím maďarských Cikánů šíří i do jiných kontinentů v podobě tzv. novouherské kultury.

Do moravské lidové hudby novodobý cimbál zasáhl zpočátku pouze okrajově. Profesionální výroba velkých cimbálů v České republice byla zavedena firmou Josef Lídl v Brně roku 1947. O malé přenosné cimbálky nebyl v té době již zájem, protože folklorní hnutí padesátých let žádalo zvukově silnější velké nástroje typu Schunda a Bohák. Roku 1950 začala výroba velkých nástrojů, konstrukčně inspirovaných osvědčenými instrumenty výše uvedených značek.

Velký cimbál na Moravě

Vstup velkého cimbálu na scénu české lidové hudby se udál na přelomu 19. a 20. století. Na Slovácku nebyly tradice smyčcových muzik s cimbálem tolik zapomenuty jako v ostatních oblastech Moravy a Čech. Byl tu totiž živější kontakt s hudeckým, zejména cikánským folklorem z tehdejších Uher. Inteligence Slovácka zakládala v regionu i ve městech (zejména v Brně a Praze) rodácké, tzv. slovácké krúžky, které sdružovaly zájemce o zpěv, tanec a hudbu jejich kraje.

Celkové oživení cimbálových muzik začalo ve třicátých letech 20. století, a to zejména díky vlivu muziky slovenského primáše Samka Dudíka a jeho spolupráci s horňáckým primášem Jožkou Kubíkem. V té době již na většině území tradiční lidové kapely vytlačila dechovka, a proto se velký cimbál udržel pouze v oblastech pevně organizovaného folklorního hnutí. V poválečných letech malé portativní cimbály, ještě schopné hry, nedokázaly splnit vyšší instrumentální požadavky, a tak se už v samém počátku zájmu o znovuzrození cimbálu přikročilo k přijetí velkého nástroje pedálového.

V roce 1985 působilo na jihovýchodní Moravě jednasedmdesát kapel, které uspěly v kvalifikačních přehrávkách, a asi stejný počet souborů s cimbálovou muzikou. Za obtížných nákupních a opravářských podmínek se našli nejprve amatérští opraváři cimbálů, z nichž někteří začali také nové cimbály stavět.


Za cenné informace o původu cimbálu děkuji Janu Káčerovi, etnologovi a cimbalistovi CM Ohnica.

V budoucnu se můžete těšit na pravidelné medailony moravských cimbálových muzik. Vaše Folklorní Drbna!

O čem píše Drbna.cz

Nejhorší byla Bangladéš. Chtěl bych žít půl roku na Sibiři, říká Tomáš Vaňourek z projektu Zikmund100Nejhorší byla Bangladéš. Chtěl bych žít půl roku na Sibiři, říká Tomáš Vaňourek z projektu Zikmund100

Nejhorší byla Bangladéš. Chtěl bych žít půl roku na Sibiři, říká Tomáš Vaňourek z projektu Zikmund100

neděle, 15. září 2019, 20:21Cestovat po světe je snem mnoha lidí. Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha si tento sen splnili. Díky...

Ropný trh je po útoku v nebezpečné situaci, čeká se zdražení ropyRopný trh je po útoku v nebezpečné situaci, čeká se zdražení ropy

Ropný trh je po útoku v nebezpečné situaci, čeká se zdražení ropy

neděle, 15. září 2019, 13:09Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh...

V Česku loni přibylo leteckých incidentů, ústav řešil 91 nehodV Česku loni přibylo leteckých incidentů, ústav řešil 91 nehod

V Česku loni přibylo leteckých incidentů, ústav řešil 91 nehod

neděle, 15. září 2019, 07:51Leteckých incidentů v Česku přibývá, loni bylo nahlášeno 91 nehod, což je meziročně o 19 více. O...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o