Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

Brněnská Drbna

FOLKLORNÍ DRBNA: Kde se vzal cimbál?

úterý, 25. září 2018, 19:59

Cimbálové muziky na Slovácku, ale taky Slovensku nebo v Maďarsku, jsou mylně považovány za jednu z nejstarších a nejtradičnějších forem lidové hudby. Cimbál v podobě, jak jej známe dnes, je součástí lidových muzik poměrně krátkou dobu. A světe div se, za tento krásný nástroj vděčíme jednomu Moravákovi a jednomu Slovákovi.

Všechno je z Číny, ale cimbál ne!

Cimbál patří skutečně k nejstarším hudebním nástrojům. Jeho vyobrazení najdeme na starých íránských a asyrských reliéfech. Nástroj pocházející z perské oblasti měl však k našemu cimbálu hodně daleko. Nazývejme jej tedy raději santur, který kromě zmíněné oblasti nacházíme taky v kultuře kavkazských národů a nejblíže k nám na západě Řecka.

V té době šlo o malý a lehký nástroj lichoběžníkového tvaru s příčně nataženými strunami. Rozezníval se dřevěnými tyčinkami nebo nehty. Tento nástroj se do Evropy dostal pravděpodobně prostřednictvím arabských obchodníků a vyskytoval se prakticky po celém kontinentu. Z venkovského prostředí se objevují zprávy o cimbálu od poloviny 15. století, a to v Čechách, stejně jako na Moravě a ve Slezsku.

Od poloviny 19. století si získávaly velkou oblibu žesťové nástroje a muzik s cimbálem ubývalo. Staly se naráz výrazem hudby starého světa – módní a reprezentativní čas cimbálu pominul. Dožíval na okraji hudebního života venkova, v krajích nevýrazné hospodářské prosperity. Na sklonku 19. století ho vlastivědní spisovatelé uvádějí jako nástroj ještě pamatovaný nebo dávno minulý. Poslední vzkříšení moravského cimbálu způsobila Národopisná výstava českoslovanská v Praze v roce 1895. Po ní ale z lidového instrumentáře vymizel.

Cimbál, jak ho známe, má na svědomí Moravák

O současný vzhled cimbálu se zasloužil především Josef Schunda, narozený 1818 v Dubecku na Moravě. Vybavil nástroj tlumiči a větším tónovým rozsahem, opěrnými nohami a pedálem. Cimbál se stal zvučnějším a masivnějším. Vedle firmy Schunda nejslavnější cimbálovou dílnu reprezentuje ve 20. století rodina Bohák. Její zakladatel Lajos Bohák se narodil 6. 8. 1870 v obci Kvetná na Slovensku. Roku 1889 odešel spolu s otcem do Budapešti, kde založil dodnes známou cimbálovou dílnu. Uznání si Lajos Bohák získal až roku 1896 u příležitosti výstavy, na které představil svůj koncertní bílý cimbál.

Ten se brzy se stal nástrojem maďarských cikánských kavárenských kapel. Od nich se šířil do celé Evropy a z ní se prostřednictvím maďarských Cikánů šíří i do jiných kontinentů v podobě tzv. novouherské kultury.

Do moravské lidové hudby novodobý cimbál zasáhl zpočátku pouze okrajově. Profesionální výroba velkých cimbálů v České republice byla zavedena firmou Josef Lídl v Brně roku 1947. O malé přenosné cimbálky nebyl v té době již zájem, protože folklorní hnutí padesátých let žádalo zvukově silnější velké nástroje typu Schunda a Bohák. Roku 1950 začala výroba velkých nástrojů, konstrukčně inspirovaných osvědčenými instrumenty výše uvedených značek.

Velký cimbál na Moravě

Vstup velkého cimbálu na scénu české lidové hudby se udál na přelomu 19. a 20. století. Na Slovácku nebyly tradice smyčcových muzik s cimbálem tolik zapomenuty jako v ostatních oblastech Moravy a Čech. Byl tu totiž živější kontakt s hudeckým, zejména cikánským folklorem z tehdejších Uher. Inteligence Slovácka zakládala v regionu i ve městech (zejména v Brně a Praze) rodácké, tzv. slovácké krúžky, které sdružovaly zájemce o zpěv, tanec a hudbu jejich kraje.

Celkové oživení cimbálových muzik začalo ve třicátých letech 20. století, a to zejména díky vlivu muziky slovenského primáše Samka Dudíka a jeho spolupráci s horňáckým primášem Jožkou Kubíkem. V té době již na většině území tradiční lidové kapely vytlačila dechovka, a proto se velký cimbál udržel pouze v oblastech pevně organizovaného folklorního hnutí. V poválečných letech malé portativní cimbály, ještě schopné hry, nedokázaly splnit vyšší instrumentální požadavky, a tak se už v samém počátku zájmu o znovuzrození cimbálu přikročilo k přijetí velkého nástroje pedálového.

V roce 1985 působilo na jihovýchodní Moravě jednasedmdesát kapel, které uspěly v kvalifikačních přehrávkách, a asi stejný počet souborů s cimbálovou muzikou. Za obtížných nákupních a opravářských podmínek se našli nejprve amatérští opraváři cimbálů, z nichž někteří začali také nové cimbály stavět.


Za cenné informace o původu cimbálu děkuji Janu Káčerovi, etnologovi a cimbalistovi CM Ohnica.

V budoucnu se můžete těšit na pravidelné medailony moravských cimbálových muzik. Vaše Folklorní Drbna!

O čem píše Drbna.cz

Devátý ročník kampaně Na kole jen s přilbou osloví celou Českou republikuDevátý ročník kampaně Na kole jen s přilbou osloví celou Českou republiku

Devátý ročník kampaně Na kole jen s přilbou osloví celou Českou republiku

Dnes, 08:43V roce 2018 zemřelo při dopravních nehodách 565 osob. Z celkového počtu usmrcených při nehodách...

Prvně jsem nesouhlasila, měla jsem obavy, že nemám na to stát před kamerami, vzpomíná výherkyně MasterchefaPrvně jsem nesouhlasila, měla jsem obavy, že nemám na to stát před kamerami, vzpomíná výherkyně Masterchefa

Prvně jsem nesouhlasila, měla jsem obavy, že nemám na to stát před kamerami, vzpomíná výherkyně Masterchefa

Dnes, 08:00Když se ostatní učili počítat, Kristína již zkoušela vařit jeden z nejtěžších gastronomických...

Scooter má za sebou koncert v Budějcích. Nespokojení lidé chtějí vrátit vstupnéScooter má za sebou koncert v Budějcích. Nespokojení lidé chtějí vrátit vstupné

Scooter má za sebou koncert v Budějcích. Nespokojení lidé chtějí vrátit vstupné

úterý, 25. června 2019, 16:17Davy proudící na výstaviště a vidina dechberoucí show. Fanoušci ale vystoupení legendární kapely...

© 2011 - 2019 TRIMA NEWS, s. r. o