Chtějí jednak získat více informací o poruchách příjmu potravy - mentální anorexii, mentální bulimii a záchvatovitém přejídání, jednak se zajímají, jak dotyčnému mohou sami pomoci. Jak poznáte, že někdo ve vašem okolí má anorexii či bulimii a jak s ním komunikovat? To popisuje Marie Vavrušková z Centra Anabell.

Jak vůbec můžete poznat, že někdo z vašich blízkých možná onemocněl poruchou příjmu potravy? Je možné vysledovat změny ve stravování, vynechávání jídel, vyhýbání se jídlu, nebo naopak ztráty většího množství jídla v domácnosti. Varovat by nás měla také změna hmotnosti, přílišné zaobírání se svou postavou a zkreslené vnímání vlastního těla, nemocný se vidí zcela jinak, než jak ve skutečnosti vypadá. Někdy se může objevit vyhýbání se společnosti a vrstevníkům a uzavírání se před světem.

Když pak rodiče, kamarádi a partneři přijdou na některou z poboček Centra Anabell v Praze, Brně či Ostravě (lze využít ale i jiných forem poradenství, více na www.anabell.cz), nejčastěji žádají sociální pracovnice o rady typu: „Jak mám co nejlépe motivovat svou kamarádku, která má mentální anorexii, aby si zašla k nějakému odborníkovi a začala se léčit?“ nebo „Jak mám o poruchách příjmu potravy mluvit se svou přítelkyní, která je stále podrážděná a jakmile se dostaneme k tématu jídlo a co dnes měla k obědu, začne se rozčilovat a přestává se mnou komunikovat?“

Z toho vyplývá, že největším problém je komunikace s blízkou osobou, která trpí poruchou příjmu potravy. Právě tu řeší se svými klienty sociální pracovnice v Centru Anabell nejčastěji.

Zájemci se v Anabell dozví, jak se jejich dcera, přítelkyně nebo kamarádka, která má mentální anorexii nebo bulimii může cítit a co může prožívat. Od sociálních pracovnic si odnáší doporučení, jak s nemocným komunikovat. Spolu se snaží přijít na to, jak se budou se svou dcerou, přítelkyní nebo manželkou bavit o jídle a o tom, co všichni zúčastnění momentálně prožívají – ať chcete nebo ne, problém poruch příjmu potravy se dotkne i okolí nemocného.

Doporučení sociálních pracovníků Centra Anabell:

• Buďte nemocnému s anorexií nebo bulimií oporou. Nabídněte, že se vám může kdykoliv svěřit. Zároveň ale ukažte, že i vy se umíte svěřit s tím, co trápí třeba právě vás.
• Vyhledejte si odbornou literaturu o poruchách příjmu potravy a čerpejte informace – v Centrech Anabell takovou literaturu najdete a můžete si ji zapůjčit.
• Blízký, který má nějakou z forem poruch příjmu potravy, nemusí být dostatečně motivován nebo nemusí dělat v začátcích své léčby velké pokroky. Proto buďte trpěliví, s ničím nespěchejte a hlavně nekárejte za neúspěchy.
• Při stolování by měla jíst celá rodina společně u jednoho stolu, od jídla bychom neměli zbytečně odbíhat a příliš se o něm bavit. Naopak se během večeře bavte o běžných věcech, třeba o tom, co jste dnes společně zažili.
• Stanovte si s dcerou nebo přítelkyní jeden den v týdnu a v něm jednu hodinu, kdy se právě o stravování a nemoci budete bavit, jindy však ne.Mluvte o motivaci, která táhne k uzdravení: například „Chceme mít miminko, proto musíš být zdravá“, „Chci ti pomoci, abys měla dostatek energie na zábavu s přáteli a mohla se vrátit do normálního života.“
• Povzbuzujte nemocného, sdílejte s ním vše, co prožívá, úspěchy i neúspěchy.

Osoby blízké se mohou do Centra Anabell objednat buď telefonicky, nebo e-mailem, veškeré kontakty jsou na www.anabell.cz. Je pro ně vyčleněno zhruba padesátiminutové sezení, během kterého mohou se sociální pracovnicí probírat svou situaci a hovořit o nemocném. Blízcí mohou do Centra Anabell přijít opakovaně a postupně pracovat na tom, jak nejlépe namotivovat kamarádku, manželku, dceru či přítelkyni k tomu, aby ony samy navštívily Centrum Anabell.

foto:  www.freeimages.com

PR ČLÁNEK